Nezdanitelné části základu daně fyzické osoby

Poplatníci – fyzické osoby mohou kromě daňové ztráty, darů, podpory výzkumu, vývoje a vzdělávání (jim se podrobněji věnuje článek Odčitatelné položky od základu daně z příjmů) využít i další možnosti a svůj základ daně snížit ještě o další nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP. Uplatnitelnými nezdanitelnými částmi základu daně z příjmů (alias nezdanitelnými částkami) jsou v případě fyzických osob následující tituly:

1. poskytnutá bezúplatná plnění (dary), které blíže rozebíráme v samostatném textu Dary,
2. úroky z úvěrů na bytové potřeby,
3. příspěvky na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření (vzniklé před 1. 1. 2024),
4. pojistné na soukromé životní pojištění, dále také jen "SŽP" (vzniklé před 1. 1. 2024),
5. příspěvky na produkty spoření na stáří (vzniklé od 1. 1. 2024),
6. pojistné na pojištění dlouhodobé péče (od 1. 1. 2024),
7. zaplacené odborové příspěvky (naposledy za rok 2023),
8. úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání (naposledy za rok 2023).

Daňové změny od roku 2024

Od počátku roku 2024 se změnila daňová podpora penzijních produktů a soukromého životního pojištění ("SŽP"), přičemž pro ně byl zaveden zastřešující pojem – produkty spoření na stáří – kam vedle těchto typů smluv nově přibyla také možnost využití tzv. dlouhodobých investičních produktů (nákupu akcií, podílových listů, dluhopisů...). Inovovaný režim daňově podporovaných produktů spoření na stáří se týká až produktů (smluv) nově uzavřených od 1. 1. 2024. Podle přechodného ustanovení příslušné novely (zákon č. 462/2023 Sb., část první, článek II) se totiž u dříve vzniklých penzijních produktů a rovněž soukromého životního pojištění i nadále použijí příslušná ustanovení ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023. To bude s ohledem na charakter těchto smluv často velmi dlouhé "přechodné období" trvající i desítky let.

Jedinou výjimkou, kdy se nová daňová pravidla vztahují i na dřívější penzijní produkty a SŽP vzniklé před rokem 2024, je výhodnější režim odpočtu od základu daně.

Podle dřívějších pravidel (před onou novelou) platil samostatný horní limit u těchto dvou typů odpočtů 24 000 Kč za zdaňovací období, a to zvlášť pro příspěvky na penzijní produkty (penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření) a stejný limit 24 000 Kč ročně za pojistné na soukromé životní pojištění. Nově však platí jeden sloučený maximální roční odpočet 48 000 Kč pro všechny "produkty spoření na stáří". A právě tento nový přístup je možno uplatnit také u dřívějších penzijních produktů a SŽP. To reálně daňově pomůže především těm poplatníkům, kteří využívají pouze jeden typ těchto smluv spadající buď mezi penzijní produkty, nebo pod SŽP.

Paní Nováková již roku 2010 uzavřela daňově podporovanou smlouvu o SŽP, na kterou si ročně přispívá částkou 50 000 Kč. Do roku 2023 mohla uplatnit daňový odpočet nejvýše 24 000 Kč ročně, ale počínaje rokem 2024 si bude moci základ daně z příjmů snižovat již o 48 000 Kč.

Ovšem ve všech ostatních daňových parametrech již penzijní produkty a SŽP vzniklé před rokem 2024 podléhají i nadále pravidlům ZDP ve znění do 31. 12. 2023.

Proto má smysl i nadále věnovat pozornost daňové problematice penzijních produktů a SŽP vzniklých před rokem 2024, i když už v aktuálně platném znění ZDP jejich právní úpravu nenajdeme. Těmto "starým produktům" věnujeme v textu dále kapitoly 3. a 4., novým "produktům spoření na stáří" – vzniklým od roku 2024 – se pak věnuje 5. kapitola. A věcně související novinku zavedenou rovněž od roku 2024, a to daňový odpočet pojistného na pojištění dlouhodobé péče, přiblíží 6. kapitola. Poslední dvě kapitoly 7 a 8 se věnují nezdanitelných částkám zrušeným s rokem 2023, kdy je bylo možno využít naposledy, nicméně s ohledem na možnost podání dodatečných daňových přiznání je ještě důvod je několik let připomínat.

Daňové přiznání & roční zúčtování záloh

Poplatníci mohou nezdanitelné částky nárokovat ve svém daňovém přiznání, přičemž zaměstnanci mají tradičně možnost snazší cesty formou požádání zaměstnavatele (plátce daně) o jejich zohlednění při ročním zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Ovšem na rozdíl od "osobních" slev na dani a daňového zvýhodnění na děti nemohou ani zaměstnanci využít tyto nezdanitelné části základu daně již během zdaňovacího období ke snížení měsíčních záloh na daň z příjmů (§ 38h odst. 6 ZDP).

Daňový nerezident

Pokud fyzická osoba není rezidentem v ČR, může uplatnit uvedené odpočty (včetně nezdanitelné částky z titulu poskytnutých darů) pouze při splnění tří podmínek:

Omezení pro rezidenty z třetích zemí

III. Od roku 2014 přibyla podmínka, že se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (vedle států EU i Norsko, Island a Lichtenštejnsko). Pro roky 2022 a 2026 (v souvislosti s válkou na Ukrajině) je umožněn podle stejného principu i odečet bezúplatného plnění (daru) rezidentem Ukrajiny, navíc jej mohou uplatnit jednoduše přes zaměstnavatele při ročním zúčtování záloh (§ 1 zákona č. 128/2022 Sb.). Nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP nemají možnost uplatnit daňoví rezidenti z jiných států (např. USA, Švýcarska, Japonska), i kdyby měli zdanitelné příjmy pouze ze zdrojů na našem území. Poznamenejme, že s touto "diskriminací" nerezidentů a priori počítají i mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které takovéto daňové úlevy umožňují omezit pouze na daňové rezidenty ČR.

Omezení pro poplatníky v paušálním režimu

Od roku 2021 nemůže žádné nezdanitelné části základu daně uplatnit ani poplatník v tzv. paušálním režimu dle § 2a ZDP, jehož daň z příjmů je rovna paušální dani podle § 7a ZDP. V zákoně sice není tento zákaz výslovně napsán – obdobně ani u slev na dani a u daňového zvýhodnění... - ale vyplývá to z konstrukce paušální daně. U ní totiž poplatník vůbec nestanovuje (nepočítá) základ daně, takže logicky jej ani nemohou snížit nezdanitelné částky. A protože se jejich daň nepočítá sazbou daně ze základu daně dle § 16 ZDP, nelze jí pak ani návazně podle § 16ab ZDP snížit o zmíněné slevy. Dodejme, že tato možnost se týká "podnikatelů" (OSVČ) s příjmy ze samostatné (podnikatelské) činnosti do 2 milionů Kč za rok (v letech 2021 a 2022 platil limit 1 milion Kč), jejichž ostatní zdanitelné příjmy (kromě příjmů podléhajících tzv. srážkové dani) nepřevýší 50 000 Kč za rok (limit platný od roku 2023; v letech 2021 a 2022 platil limit 15 000 Kč za rok), nejde-li o plátce DPH a do 10. 1. daného roku oznámili správci daně přechod na paušální režim. Paušální záloha v pevné měsíční částce (od roku 2023 různá pro tři paušální pásma) zahrnuje zálohu na daň z příjmů i zálohy na paušální veřejná pojistná na zdravotní pojištění a sociální pojištění. Výhodou poplatníka v paušálním režimu je i oproštění od téměř veškeré administrativy, včetně podávání přiznání a pojistných přehledů.

2. Úroky z úvěrů na bytové potřeby

Základ daně může FO snížit o částku úroků zaplacenou v daném zdaňovacím období z úvěrů ze stavebního spoření či z hypotéky, pokud slouží na financování tzv. bytových potřeb poplatníka nebo jeho blízkých (např. ke koupi nebo výstavbě rodinného domu či bytu). Od roku 2021 došlo k několika změnám podmínek uplatnění této nezdanitelné části základu daně, které se ovšem uplatní až u bytových potřeb takto obstaraných počínaje rokem 2021, viz § 4b ZDP, § 15 odst. 3 a 4 ZDP a přechodná ustanovení novely zákonem č. 386/2020 Sb. O pravidlech uplatnění tohoto odečtu je blíže pojednáno v samostatném článku Úroky.

3. Penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření vzniklá před 1. 1. 2024

Od základu daně lze dle § 15 odst. 5 ZDP (připomínáme, že je nutno pracovat se zněním zákona účinným do konce roku 2023!) ve zdaňovacím období odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na některý ze tří daňově podporovaných penzijních produktů, přičemž:

• do konce roku 2023 v celkovém úhrnu za zdaňovací období nejvýše 24 000 Kč na tyto penzijní produkty (poznámka: tato částka platí poprvé pro rok 2017, do roku 2016 činila jen 12 000 Kč), a

• od roku 2024 v souladu s přechodným ustanovením novely (zákon č. 462/2023 Sb.) až 48 000 Kč. Ovšem nově jde o souhrnný limit odpočtu také za zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění sjednané před rokem 2024, a případně i pro nově od roku 2024 sjednané typy daňově podporovaných produktů na stáří.

Jak jsme předeslali v úvodu textu, ačkoli již ve znění ZDP účinném od 1. 1. 2024 nenajdeme právní úpravu dříve vzniklých penzijních produktů, skrze zmíněné přechodné ustanovení pro ně i nadále platí příslušná ustanovení ZDP ve znění účinném do konce roku 2023. Jedná se o tyto tři penzijní produkty:

1. penzijní připojištění se státním příspěvkem; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek (viz dále); důvodem tohoto snížení příspěvků poplatníka je skutečnost, že na tyto částky již účastník penzijního připojištění čerpá státní příspěvek (v závislosti na výši platby), takže plný daňový odpočet by byl duplicitní výhodou, proto začíná působit až od úhrady poplatníka přesahující limit pro vyplácení státních příspěvků,

1. penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění (viz § 6 odst. 14 ZDP) nebo

1. doplňkové penzijní spoření (od roku 2013, kdy v pozměněné podobě nahradilo dřívější penzijní připojištění, které již sjednat nelze); částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek; důvod tohoto snížení příspěvku je stejný jako v případě ad a), do uvedeného limitu je tento způsob spoření na důchod (coby tzv. III. penzijní pilíř) podporován již systémem státních příspěvků.

Smysl snížení příspěvků poplatníka na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření o části měsíčních příspěvků účastníka, které v jednotlivých kalendářních měsících přesáhly výši, od níž náleží maximální státní příspěvek, spočívá v tom, že do této výše jsou již příspěvky účastníka podporovány státními příspěvky. Systém státních příspěvků se ovšem týká pouze příspěvků účastníka přesahujících 500 Kč měsíčně, přičemž státní příspěvek činí 20 % z příspěvku účastníka, až do výše jeho úložky 1 700 Kč měsíčně, kterému tak odpovídá maximální státní podpora 340 Kč měsíčně. Do konce druhého čtvrtletí roku 2024 byly ze státního rozpočtu podporovány příspěvky účastníků již přes 300 Kč za měsíc, a státní příspěvek činil 90 Kč + 20 % z úložky nad 300 Kč, max. však 230 Kč měsíčně u příspěvků 1 000 Kč měsíčně nebo jakkoli více. Dodejme, že naposledy za rok 2016 se pro účely nezdanitelné částky příspěvky účastníka na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření snižovaly jednotně o paušální částku 12 000 Kč za zdaňovací období. Od roku 2017 se příspěvky poplatníků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření nově snižují o individuální částky ad výše závislé na měsíčních příspěvcích daného účastníka přesahujících jeho příspěvky, na které mu náleží již státní příspěvek, což od 1. 7. 2024 činí 1 700 Kč měsíčně. To je příznivou změnou pro poplatníky platící nerovnoměrné příspěvky na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.

Příklad:

Nerovnoměrné příspěvky účastníka penzijního připojištění

Pan Novák si po celý rok hradí na své penzijní připojištění příspěvky ve výši 1 000 Kč měsíčně. Na prosinec 2024 se ale s penzijní společností dohodl na mimořádném příspěvku 12 000 Kč, takže úhrada za prosinec bude 13 000 Kč. Celkově na penzijní připojištění za rok 2024 zaplatí na příspěvcích = 11 x 1 000 Kč + 13 000 Kč = 24 000 Kč. Jaké státní příspěvky – počítají se za každý kalendářní měsíc – obdrží na tyto části svých měsíčních příspěvků? Za první pololetí 2024 ještě postaru za mezní příspěvek á 1 000 Kč, tedy maximální podporu 6 x 230 Kč, za dalších 5 měsíců (červenec až listopad) za nově již pod-mezní příspěvek á 1 000 Kč bude státní příspěvek 5 x 200 Kč, a za prosincový nad-mezní příspěvek pana Nováka 13 000 Kč mu náleží maximální státní příspěvek 340 Kč. Celkový úhrn státních příspěvků za rok 2024 tak vychází = 6 x 230 Kč + 5 x 200 Kč + 340 Kč = 2 720 Kč. Tato forma státní podpory se týkala příspěvků účastníka za leden až listopad á 1 000 Kč a za prosinec 2024 mezního příspěvku 1 700 Kč, což činí dohromady 12 700 Kč. Zbývající část svých zaplacených příspěvků 11 300 Kč (24 000 Kč – 12 700 Kč), na které nenáleží státní příspěvek, si pan Novák může uplatnit jako nezdanitelnou částku svého základu daně.

Pokud nárok na odečet dodatečně pomine z důvodu zániku pojištění nebo spoření bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné obdobné plnění, pak se dříve poplatníkem uplatněné odpočty nezdanitelné části základu daně považují v roce tohoto zániku pojištění/spoření za zdanitelný ostatní příjem podle § 10 ZDP. Novela od roku 2015 přinesla časové omezení rozsahu tohoto "dodanění", které se tak provádí již "pouze" za období uplynulých deseti let. Zruší-li tak poplatník předčasně předmětnou smlouvu např. v roce 2024, bude dodaňovat příspěvky, které daňově uplatnil v letech 2014 až 2023, dřívější nikoliv.

Nárok se prokazuje potvrzením příslušného penzijního fondu, instituce penzijního pojištění nebo penzijní společnosti (povinná příloha k přiznání); zaměstnanec předkládá zaměstnavateli též smlouvu o příslušném penzijním produktu.

4. Soukromé životní pojištění vzniklé před 1. 1. 2024

Platby na soukromé životní pojištění lze dle § 15 odst. 6 ZDP odečíst do výše 24 000 Kč (poznámka: tato částka platí poprvé pro rok 2017, do roku 2016 činila jen 12 000 Kč) ročně, přičemž uvedený limit platí pro úhrn všech plateb ze všech smluv, pokud má poplatník uzavřeno více takovýchto pojistných smluv.

Od základu daně lze dle § 15 odst. 6 ZDP (opět připomínáme, že je nutno pracovat se zněním zákona účinným do konce roku 2023!) ve zdaňovacím období odečíst pojistné zaplacené poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění. Přičemž do konce roku 2023 v celkovém úhrnu za zdaňovací období nejvýše 24 000 Kč (částka platila od roku 2017, ještě dříve činila 12 000 Kč) a od roku 2024 v souladu s přechodným ustanovením novely (zákon č. 462/2023 Sb.) až 48 000 Kč. Ovšem nově jde (jak již bylo řečeno) o souhrnný limit odpočtu také za zaplacené penzijní produkty (zmíněné výše) sjednané před 1. 1. 2024 a případně i pro nově od roku 2024 sjednané typy daňově podporovaných produktů na stáří (viz dále kapitola 7). Jak jsme předeslali, ačkoli již nyní v ZDP – ve znění účinném od 1. 1. 2024 – nenajdeme právní úpravu dříve vzniklých smluv o soukromém životním pojištění ("SŽP"), díky zmíněnému přechodnému ustanovení i nadále pro ně platí příslušná ustanovení ZDP ve znění účinném do konce roku 2023.

Podmínky daňově podporované pojistné smlouvy na SŽP jsou stanoveny takto:

• výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) musí být sjednána nejdříve po dosažení 60 let věku poplatníka a zároveň nejdříve po 60 měsících trvání pojistné smlouvy,

• jde-li o pojištění pro případ dožití, musí být výše pojistné částky alespoň 40 000 Kč (pojistná doba 5 až 15 let), resp. 70 000 Kč (pojistná doba nad 15 let).

S ohledem na množící se předčasné výběry přibyla od roku 2015 nová podmínka, že pojistná smlouva neumožňuje výplatu příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

Pokud nárok na odečet dodatečně pomine z důvodu předčasného zániku pojištění nebo změny smluvních podmínek, případně vyplacením jiného příjmu, který není pojistným plněním, pak dříve poplatníkem uplatněný nárok na nezdanitelné částky z tohoto titulu se považuje za zdanitelný ostatní příjem podle § 10 ZDP a je nutné jej zdanit v období, kdy k zániku nároku došlo. Novela přitom opět od roku 2015 omezila období tohoto "dodaňování" dřívějších daňových odpočtů na 10 let zpátky. Toto časové omezením se ale podle přechodných ustanovení týká až odpočtů uplatněných po 1. 1. 2015.

Výjimkou jsou pojistné smlouvy, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. Dodanění se rovněž neuplatní v případě, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění anebo v případě jeho smrti.

Nárok se prokazuje potvrzením pojišťovny (povinná příloha k přiznání) za příslušný rok, zaměstnanec předkládá zaměstnavateli též pojistnou smlouvu.

5. Příspěvky na produkty spoření na stáří vzniklé od 1. 1. 2024

S použitelností poprvé od zdaňovacího období kalendářního roku 2024 byly upraveny a rozšířeny možnosti a podmínky daňově podporovaných instrumentů předurčených zejména na finanční zajištění poplatníka ve stáří, tedy zpravidla po ukončení jeho aktivní výdělečné činnosti formou zaměstnání nebo podnikání. Z valné části jde o staronové penzijní produkty (viz kapitola 3 výše) a soukromé životní pojištění (kapitola 4), které ale nově rozšířil tzv. dlouhodobý investiční produkt (akcie, podílové listy, dluhopisy apod.) a došlo ke sloučení limitu daňového odpočtu. Především je třeba si uvědomit, že nová pravidla, která uvádí aktuální znění ZDP – a to ohledně odpočtů v § 15 odst. 5 a 6 ZDP, § 15a a § 15b ZDP – se týkají produktů spoření na stáří vzniklých, sjednaných od roku 2024. Ještě dlouho, celá desetiletí však budou v praxi silně převažovat "historické" penzijní produkty a SŽP vzniklé před rokem 2024, pro které (jak už výše opakovaně zaznělo) se skrze přechodné ustanovení novely (zákon č. 462/2023 Sb.) i nadále budou uplatňovat dřívější daňová pravidla ZDP ve znění účinném do konce roku 2023. Jedinou výjimkou, kdy se i těchto starších smluv nepřímo týká již nová daňová úprava odpočtů, je sloučení dosavadních dvou limitů (2 x 24 000 Kč) do jednoho společného ročního limitu 48 000 Kč.

Produktem spoření na stáří se rozumí:

1. penzijní připojištění se státním příspěvkem (podle zákona č. 42/1994 Sb., upravujícího toto penzijní připojištění, který je úzce provázán se zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření),
2. doplňkové penzijní spoření (podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření),
3. penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění (blíže vymezuje § 15a odst. 2 ZDP),
4. soukromé životní pojištění (staronové podmínky stanoví § 15a odst. 3 a 4 ZDP),
5. dlouhodobý investiční produkt (dále také jen "DIP").

První čtyři produkty již známe (seznámili jsme se s nimi již výše u penzijních produktů, resp. SŽP vzniklých před rokem 2024), za představení ale stojí poslední pátá novinka. V § 15a odst. 5 ZDP je sice uvedena definice, ale ta nám toho moc praktického neříká: dlouhodobý investiční produkt podle § 134g a následujících ustanovení zákona č. 256/2004 Sb., upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, ve znění p.p. ("ZPKT") a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě EU nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. Nalistujeme-li zmíněné odkazy, dozvíme se, že DIP mohou poskytovat jen finanční instituce (banky, kampeličky, makléři, investiční společnosti ...) a že jde hlavně o: peněžité vklady (např. termínované), investiční cenné papíry (akcie) obchodované na regulovaném trhu, dluhopisy státní nebo centrální banky a cenné papíry kolektivního investování (podílové listy).

S ohledem na jasně deklarovaný účel vtělený již do názvu těchto produktů spoření – na stáří – je stěžejní podmínkou (podrobněji popsanou v § 15b ZDP), že je sjednána výplata peněžních prostředků (resp. plnění či odepsání majetku z DIP) ve prospěch poplatníka nejdříve po 120 měsících (tj. až za 10 let), nejdříve však v roce, kdy dosáhne 60 let věku, případně při jeho dřívější invaliditě 3. stupně.

Od základu daně z příjmů si poplatník může odečíst (v daňovém přiznání a zaměstnanec případně v rámci ročního zúčtování záloh na daň zaměstnavatelem) příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří, přičemž příspěvkem se rozumí také pojistné na SŽP a majetek připsaný ve prospěch DIP. Tento společný horní limit odpočtu příspěvku ve výši 48 000 Kč za zdaňovací období se vztahuje i na případné pojistné na pojištění dlouhodobé péče poplatníka, které si představíme v následující kapitole.

Jak už výše zaznělo, penzijní připojištění (které již nově sjednat nelze) a jeho nástupce doplňkové penzijní spoření stát podporuje (za určitých podmínek a do omezené výše) státním příspěvkem. Aby daňová podpora možností odpočtu nebyla duplicitní, týká se u těchto produktů pouze částí příspěvků účastníka přesahující limit, na který mu náleží zmíněný státní příspěvek, což je od 1. 7. 2024 1 700 Kč měsíčně. Pokud si tedy poplatník například v roce 2025 sjedná doplňkové penzijní spoření, na které si bude posílat měsíčně z vlastní kapsy příspěvek 3 000 Kč, obdrží na prvních 1 700 Kč státní příspěvek v maximální možné výši 340 Kč měsíčně a teprve zbývající (nadlimitní) částku 1 300 Kč si bude moci po skončení roku uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů. Při jednorázové úhradě pojistného na SŽP na delší období se odpočitatelný příspěvek určí adekvátně v poměrné výši.

Je vhodné dodat, že daňově nově podporovaný (od roku 2024) DIP může být klidně i stávající dlouhodobý termínovaný bankovní vklad poplatníka. Nicméně klíčová časová podmínka – minimálně 120 měsíců trvání – se začne počítat teprve od roku 2024. Přičemž v tomto poměrně dlouhém čase poplatník případně může svůj "kapitál přelévat" mezi jednotlivými druhy relevantních DIP – např. po ukončení 5letého vkladu peníze (beze zbytku) převést na podílové listy nebo za ně pořídit dluhopisy.

A samozřejmě, stejně jako je tomu u penzijních produktů a SŽP vzniklých před rokem 2024, i u nově daňově podporovaných produktů spoření na stáří zákon pamatuje na případné porušení stanovených daňových podmínek. Spravedlivě bude muset poplatník tzv. dodanit uplatněný odpočet od základu daně, a to až za předchozí období 10 let, což je nově označeno jako navrácení daňové podpory.

Podrobněji se tématu věnuje článek Spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče.

6. Pojistné na pojištění dlouhodobé péče vzniklé od 1. 1. 2024

Od roku 2024 přibyl nový titul nezdanitelné částky, o kterou je možno snížit základu daně z příjmů. Jde o příspěvek, respektive pojistné zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Maximální odpočet může být 48 000 Kč za zdaňovací období, ovšem tento limit platí současně také pro příspěvky nebo pojistné zaplacené poplatníkem na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří (viz předešlý text v kapitole 5). Takže pokud si poplatník například hradí ročně pojistné na soukromé životní pojištění 15 000 Kč a dalších 30 000 Kč investuje do podílových listů splňujících podmínky tzv. dlouhodobého investičního produktu (ad výše), zbývají mu pro případný odpočet pojistného na pojištění jeho dlouhodobé péče už jen 3 000 Kč.

O jaký typ pojištění se má jednat, vymezuje § 15c ZDP, z čehož je stěžejní, že jde o pojištění, jehož pojistnou událostí je závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, sjednané s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti v EU nebo Evropském hospodářském prostoru. Pojištění dlouhodobé péče je daňově podporované v rozsahu, ve kterém:

1. právo na pojistné plnění v důsledku pojistné události vzniká pojištěnému,
2. se vztahuje na závislost odpovídající stupni závislosti III nebo IV a
3. jde o pojištění obnosové (opakované měsíční pojistné plnění po dobu závislosti) nebo škodové (pojistné plnění ve formě poskytnutí péče o pojištěného nebo náhrady nákladů na takovouto péči).

Je třeba si uvědomit, že i když se nám ve stáří prakticky vždy přirozeně zdravotní stav zhorší, a často se neobejdeme bez pomoci bližních či jiných osob, tak o "závislost" v právním slova smyslu obvykle (naštěstí) nejde. Přičemž pro zmíněný daňový odpočet, resp. příslušná pojistná ochrana se nevztahuje na v praxi zcela převažující nižší stupně závislosti, tj. lehká a středně těžká (I a II). Daňově relevantní je teprve závislost těžká (III) a úplná (IV), kdy z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu osoba není již schopna zvládat 7 nebo 8 (III stupeň), resp. 9 nebo 10 základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiného člověka. O jakých testovaných 10 základních životních potřeb jde, uvádí § 9 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění p.p.:

1. mobilita,
2. orientace,
3. komunikace,
4. stravování,
5. oblékání a obouvání,
6. tělesná hygiena,
7. výkon fyziologické potřeby,
8. péče o zdraví,
9. osobní aktivity,
10. péče o domácnost.

Je nasnadě, že posouzení závislosti je odborně náročné a mají jej na starosti speciální lékaři úřadu práce, který pak případně vyplácí stěžejní pomoc státu - příspěvek na péči. Externí pečovatelské služby ale jsou poměrně drahé a navíc těžko dostupné, a pokud pečuje osoba blízká, pak ji to silně omezí nebo i zcela vyřadí z vlastní výdělečné činnosti. To pak pro danou rodinu znamená nejen vyšší výdaje na péči, ale také citelné snížení příjmů z výdělečné činnosti o ni pečující osoby blízké. Chybějící peníze je možno zajistit právě včasným sjednáním pojistné ochrany této neblahé osobní pojistné události, kterou obecně může být jakýkoli stupeň závislosti. Ovšem nový daňově podporovaný produkt komerčního pojištění dlouhodobé péče se týká jen oněch dvou nejvyšších stupňů závislosti.

Podrobněji se tomuto pojistnému produktu věnuje text Spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče.

7. Odborové příspěvky

Příspěvky člena odborové organizace zaplacené této organizaci (viz § 15 odst. 7 ZDP, ve znění před 1. 1. 2024) bylo možno odečíst od základu daně naposledy za zdaňovací období kalendářního roku 2023. A to do výše 1,5 % zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (bez příjmů zdaňovaných srážkou), maximálně do 3 000 Kč ročně. Nárok zaměstnanec prokazoval potvrzením příslušné odborové organizace.

8. Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání

Také tuto poslední nezdanitelnou částku mohou poplatníci odečíst od základu daně z příjmů naposledy za zdaňovací období kalendářního roku 2023. Zavedena byla od 1. 8. 2007, přičemž se týkala v praxi jen zcela výjimečných úhrad pouze za zkoušky ověřující výsledky tzv. dalšího vzdělávání (viz § 15 odst. 8 ZDP ve znění před 1. 1. 2024), a tedy nikoli platby za samotné "další vzdělávání", což působilo v praxi asi největší zmatky. Přesněji řečeno od základu daně nebylo možno odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Předpokladem daňového odpočtu přitom bylo, že tyto částky:

• nebyly hrazeny zaměstnavatelem, ani

• nebyly uplatněny jako přímý daňový výdaj FO s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti podle § 24 odst. 2 písm. zo) ZDP (opět ve znění před 1. 1. 2024).

Také zde zákon stanovoval nejvyšší možnou výši tohoto daňového odpočtu za zdaňovací období:

• nejvýše 10 000 Kč, resp.

• u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, až 13 000 Kč, a

• u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

V souladu s citovaným zákonem se dalším vzděláváním rozumějí vzdělávací aktivity, které nejsou počátečním vzděláváním. Počátečním vzděláváním se zde míní vzdělávání předškolní, základní, střední, studium na konzervatoři a vyšší odborné a dále studium v akreditovaných studijních programech vysokých škol.

Příklad:

Paní Pracovitá je skladnicí, ale ráda by pracovala v cestovní kanceláři zaměřené na frankofonní země, a tak ve svém volnu studuje francouzštinu. Podle zákona č. 179/2006 Sb. se ověření, zda si občan osvojil příslušnou odbornou způsobilost vymezenou kvalifikačním standardem dané dílčí kvalifikace, provede zkouškou podle hodnotícího standardu dané dílčí kvalifikace. Zkouška probíhá před autorizovanou osobou, které byla udělena autorizace pro danou dílčí kvalifikaci.

Paní Pracovitá takovouto zkoušku z jazyka francouzského absolvovala v říjnu 2023, za což zaplatila 12 000 Kč. Tato částka je nad limitem stanoveným pro osoby bez zdravotního postižení (10 000 Kč), tudíž paní Pracovitá mohla v rámci ročního zúčtování záloh na daň, příp. ve vlastním daňovém přiznání za rok 2023 uplatnit jako nezdanitelnou částku jen maximálních 10 000 Kč.

Za účelem uplatnění této nezdanitelné částky v rámci zúčtování záloh na daň musela zaměstnavateli předložit do 15. 2. 2024 potvrzení o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání (v daném případě za vykonání zkoušky z francouzského jazyka).

zdroj: Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.